Kolonoskopie v narkóze: co vás čeká a jak se připravit

Co je kolonoskopie a jak probíhá

Kolonoskopie patří mezi nejdůležitější diagnostické metody v oblasti gastroenterologie a každoročně zachrání tisíce životů díky včasnému odhalení závažných onemocnění tlustého střeva. Jedná se o endoskopické vyšetření tlustého střeva a konečníku, při němž lékař zavádí do těla pacienta tenkou, ohebnou hadičku vybavenou miniaturní kamerou a světelným zdrojem. Tento přístroj se nazývá kolonoskop a jeho délka se pohybuje přibližně mezi 130 a 160 centimetry, což lékaři umožňuje prohlédnout celé tlusté střevo od konečníku až po jeho napojení na střevo tenké.

Celý výkon začíná ještě doma, a to takzvanou přípravou střeva. Pacient musí několik dní před vyšetřením dodržovat speciální dietu s nízkým obsahem vlákniny a den před zákrokem vypít speciální projímavý roztok, který důkladně vyčistí celé tlusté střevo od zbytků stolice. Tato příprava je naprosto zásadní, protože bez dokonale čistého střeva by lékař nemohl spolehlivě posoudit stav sliznice a mohl by přehlédnout případné polypy nebo jiné patologické změny. Mnozí pacienti přiznávají, že samotná příprava je pro ně nepříjemnější než vlastní vyšetření.

V den vyšetření pacient přichází na gastroenterologické pracoviště nalačno. Po příchodu absolvuje krátký rozhovor s lékařem nebo sestrou, při němž jsou zkontrolovány všechny potřebné informace o jeho zdravotním stavu, užívaných lécích a případných alergiích. Právě v tuto chvíli se také řeší otázka, zda bude výkon proveden v místním znecitlivění, nebo zda pacient podstoupí kolonoskopii v narkóze. Zatímco klasická kolonoskopie probíhá za vědomí pacienta s případným podáním mírných sedativ, kolonoskopie v narkóze znamená, že pacient je uveden do stavu celkové nebo hluboké sedace, při níž nevnímá žádné nepříjemné pocity ani bolest.

Samotný průběh vyšetření spočívá v tom, že pacient leží na boku, nejčastěji na levém, s pokrčenými koleny přitaženými k hrudníku. Lékař opatrně zavádí kolonoskop přes konečník a postupně ho posouvá dále do střeva. Aby bylo možné střevo dostatečně rozvinout a prohlédnout jeho stěny, lékař do střeva vhání vzduch nebo oxid uhličitý, což může způsobovat pocit plnosti nebo mírné křeče v břiše. Právě tento moment bývá pro pacienty bez narkózy nejnepříjemnější, protože tlak ve střevě může být poměrně intenzivní.

Celé vyšetření trvá přibližně 20 až 45 minut v závislosti na délce a tvaru střeva konkrétního pacienta a také na tom, zda lékař nalezne nějaké abnormality, které je třeba ošetřit. Kolonoskopie totiž není pouze diagnostická metoda, ale zároveň i terapeutický nástroj. Pokud lékař během vyšetření objeví polypy, může je okamžitě odstranit pomocí speciálních nástrojů zavedených skrze pracovní kanál kolonoskopu. Tato miniaturní operace se nazývá polypektomie a pacient ji vůbec nevnímá.

Kamera na konci kolonoskopu přenáší obraz v reálném čase na monitor, kde lékař pečlivě sleduje každý centimetr střevní sliznice. Moderní přístroje disponují vysokým rozlišením obrazu a různými filtry světla, které pomáhají odhalit i velmi drobné změny, jež by jinak mohly uniknout pozornosti. V případě podezřelých míst může lékař odebrat malý vzorek tkáně k histologickému vyšetření, takzvané biopsii, která poté odhalí, zda se jedná o benigní nebo maligní změnu.

Po ukončení vyšetření je kolonoskop pomalu vytahován zpět a lékař ještě jednou kontroluje stěny střeva. Výsledky jsou pacientovi sděleny bezprostředně po výkonu, pokud byl při vědomí, nebo po odeznění účinků narkózy, pokud podstoupil kolonoskopii v celkové sedaci. Pacient, který byl v narkóze, musí zůstat na pracovišti pod dohledem zdravotnického personálu po dobu nejméně jedné hodiny a nesmí ten den řídit motorové vozidlo ani obsluhovat stroje.

Rozdíl mezi kolonoskopií s narkózou a bez

Kolonoskopie patří mezi nejdůležitější diagnostické metody v gastroenterologii a její provedení může probíhat dvěma základními způsoby – buď v plném vědomí pacienta, nebo za použití celkové či sedační anestezie. Oba přístupy mají své specifické výhody i nevýhody a volba mezi nimi závisí na mnoha faktorech, včetně zdravotního stavu pacienta, jeho psychické odolnosti, ale také na doporučení ošetřujícího lékaře.

Kolonoskopie bez narkózy je starší a stále hojně využívanou metodou, při které pacient zůstává po celou dobu výkonu při vědomí. Lékař obvykle podá mírné analgetikum nebo spazmolytikum, které pomáhá uvolnit střevní stěnu a snižuje nepříjemné pocity, ale pacient vnímá vše, co se kolem něj děje. Hlavní výhodou tohoto přístupu je rychlejší zotavení po výkonu, protože tělo není zatíženo anestetiky a pacient může prakticky ihned po vyšetření odejít domů. Nevýhodou je však to, že mnoho pacientů pociťuje při průchodu endoskopu střevem výrazné nepohodlí, tlak nebo dokonce bolest, zejména v místech, kde střevo tvoří přirozené záhyby a ohyby.

Kolonoskopie v narkóze, přesněji řečeno v sedaci nebo celkové anestezii, představuje moderní přístup, který je v posledních letech stále více preferován jak pacienty, tak samotnými lékaři. Při tomto způsobu provedení je pacientovi podáno anestetikum, nejčastěji intravenózně, které ho uvede do stavu hlubokého spánku nebo výrazné sedace. Pacient tak celý výkon prospí a po probuzení si na něj prakticky nevzpomíná. Tento přístup je zvláště vhodný pro úzkostné pacienty, osoby s nízkým prahem bolesti nebo ty, kteří mají za sebou nepříjemnou zkušenost s kolonoskopií prováděnou bez anestezie.

Z medicínského hlediska existují mezi oběma metodami i praktické rozdíly. Při kolonoskopii v narkóze je lékař schopen provést výkon klidněji a precizněji, protože pacient nereaguje na bolest a nekontrahuje břišní svaly. To může mít pozitivní vliv na celkovou kvalitu vyšetření a snižuje riziko, že by lékař přehlédl drobné polypy nebo jiné patologické změny na sliznici tlustého střeva. Výzkumy ukazují, že při vyšetření prováděném v sedaci je detekce adenomů a dalších lézí statisticky vyšší, což je z preventivního hlediska velmi důležité.

Na druhou stranu kolonoskopie v narkóze s sebou nese i určitá rizika spojená s podáním anestezie. Každý anestetický výkon, byť minimálně invazivní, představuje zátěž pro kardiovaskulární systém a vyžaduje přítomnost anesteziologa nebo zkušené anesteziologické sestry. Pacient musí být před výkonem důkladně vyšetřen, aby se předešlo komplikacím. Starší pacienti nebo ti s přidruženými onemocněními srdce, plic nebo jater mohou být pro anestezii méně vhodní, a proto je vždy nutné individuální posouzení.

Dalším praktickým rozdílem je délka celého procesu. Zatímco kolonoskopie bez narkózy trvá obvykle třicet až čtyřicet minut a pacient může poté relativně brzy odejít, kolonoskopie v narkóze vyžaduje delší pobyt na ambulanci nebo v nemocnici, protože pacient musí být po výkonu sledován až do úplného odeznění účinku anestetika. Tento čas se pohybuje zpravidla mezi jednou až dvěma hodinami. Navíc pacient nesmí po výkonu řídit motorové vozidlo a měl by mít doprovod, který ho odveze domů.

Z psychologického hlediska je pro mnoho lidí kolonoskopie v narkóze výrazně příjemnější volbou. Strach z bolesti a nepříjemných pocitů je jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé odkládají toto důležité preventivní vyšetření, a možnost podstoupit ho v celkovém uspání tento strach výrazně snižuje. Odborníci se shodují, že pokud je výsledkem narkózy to, že více lidí podstoupí kolonoskopii včas, pak přínosy jasně převažují nad riziky spojenými s anestezií.

Typy anestézie používané při zákroku

Při kolonoskopii prováděné v narkóze se lékaři a anesteziologové rozhodují pro různé typy anestézie v závislosti na celkovém zdravotním stavu pacienta, jeho věku, přidružených onemocněních a také na tom, jak náročný zákrok se předpokládá. Není to tedy tak, že by existoval jediný univerzální přístup, který by vyhovoval každému. Naopak, volba správného typu anestézie je velmi individuální záležitostí, která vyžaduje pečlivé zvážení celé řady faktorů.

Nejčastěji se při kolonoskopii setkáme s takzvanou sedací neboli vědomou analgosedací. Tento přístup není technicky vzato plnou narkózou v pravém slova smyslu, ale pro pacienty se tak mnohdy označuje, protože výsledný efekt je pro ně velmi podobný. Pacient dostane intravenózně podaná sedativa a analgetika, nejčastěji se jedná o kombinaci midazolamu a fentanylu nebo propofolu, a upadne do stavu hlubokého uvolnění. Vnímání bolesti je výrazně potlačeno, pacient sice může být teoreticky schopen reagovat na silné podněty, ale zákrok si zpravidla vůbec nepamatuje. Výhodou tohoto přístupu je relativně rychlé probuzení, menší zátěž pro organismus a nižší riziko komplikací ve srovnání s celkovou anestézií.

Druhou možností je celková anestézie, tedy skutečná narkóza v pravém slova smyslu. Při ní je pacient zcela v bezvědomí, nevnímá žádné podněty a jeho dýchání může být zajištěno buď laryngeální maskou, nebo v případě potřeby intubací. Tento typ anestézie se volí u pacientů, kteří mají výraznou úzkost, u nichž předchozí kolonoskopie bez narkózy selhala kvůli silné bolestivosti, nebo u nichž se předpokládá delší a komplikovanější výkon, například při odstraňování větších polypů nebo při terapeutických výkonech. Celková anestézie vyžaduje přítomnost anesteziologa po celou dobu výkonu a také delší dobu sledování pacienta po výkonu.

Zvláštní kategorii pak tvoří propofol jako samostatné anestetikum. Propofol je intravenózní anestetikum, které se vyznačuje velmi rychlým nástupem účinku a stejně rychlým odeznění. Pacient se po jeho podání velmi rychle dostane do stavu hlubokého spánku a po ukončení podávání se stejně rychle probouzí, obvykle bez výraznější dezorientace nebo nevolnosti. Proto je propofol při kolonoskopii velmi oblíbený a v mnoha zemích se stal standardem péče. Jeho podávání však musí být vždy pod dohledem lékaře se zkušenostmi v oblasti anesteziologie, protože při předávkování může dojít k útlumu dýchání.

Při rozhodování o typu anestézie hraje důležitou roli také předanestetické vyšetření, které pacient podstupuje před samotným výkonem. Anesteziolog při něm zhodnotí celkový zdravotní stav, zjistí případné alergie na léky, zhodnotí funkci srdce a plic a na základě všech těchto informací navrhne nejvhodnější postup. Pacient by měl být o plánovaném typu anestézie vždy informován a měl by mít možnost klást otázky a vyjádřit své obavy nebo preference.

Je také důležité zmínit, že monitorování pacienta během výkonu je nedílnou součástí každé anestézie. Bez ohledu na to, zda jde o sedaci nebo celkovou narkózu, jsou průběžně sledovány základní životní funkce, jako je srdeční frekvence, krevní tlak, saturace kyslíkem a dechová frekvence. Toto monitorování umožňuje okamžitě reagovat na případné komplikace a zajistit pacientovi maximální bezpečnost po celou dobu výkonu.

Kdo je vhodným kandidátem pro narkózu

Rozhodnutí o tom, zda je pro konkrétního pacienta vhodná kolonoskopie v narkóze, není nikdy jednoduché a vždy závisí na celé řadě faktorů, které musí lékař pečlivě zvážit. Každý člověk je jiný a to, co vyhovuje jednomu, nemusí být optimální volbou pro druhého. Přesto existují určité skupiny pacientů, u nichž je podání narkózy při kolonoskopii nejen opodstatněné, ale v mnoha případech i přímo doporučované.

Prvním a nejčastějším důvodem pro volbu narkózy je výrazná úzkost a strach z vyšetření. Mnoho lidí odkládá kolonoskopii právě proto, že se obávají bolesti nebo nepříjemných pocitů, které mohou během zákroku nastat. Tento strach je zcela pochopitelný a lékaři ho berou velmi vážně. Pokud pacient trpí silnou fobií z lékařských výkonů nebo má za sebou traumatizující zkušenost z předchozího vyšetření, může být narkóza tím správným řešením, které mu umožní podstoupit nezbytné vyšetření bez zbytečného psychického utrpení.

Dalším typem pacientů, kteří z narkózy výrazně profitují, jsou ti, kteří mají nízký práh bolesti nebo trpí chronickými bolestivými stavy v oblasti břicha a pánve. U těchto osob může být i standardní kolonoskopie s běžnou sedací velmi nepříjemná, protože jejich nervová soustava reaguje na podněty intenzivněji než u průměrného pacienta. Narkóza v takovém případě zajistí nejen komfort pacienta, ale také umožní lékaři provést vyšetření důkladně a bez přerušení.

Zvláštní skupinou jsou pacienti s anatomickými odchylkami tlustého střeva. Pokud má někdo výrazně prodloužené tlusté střevo, tzv. dolichosigma, nebo jiné anatomické zvláštnosti, může být průchod endoskopem technicky náročnější a časově delší. V takových případech je narkóza výhodná nejen pro pacienta, ale i pro lékaře, který může provést vyšetření s větší přesností a bez toho, aby byl nucen přerušit výkon kvůli nespolupráci pacienta způsobené bolestí.

Narkóza je také velmi vhodná pro pacienty s těžkými zánětlivými střevními onemocněními, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida. Střevo postižené zánětem je citlivější a jakýkoli mechanický podnět může vyvolat silnou bolest. U těchto pacientů je komfort při vyšetření klíčový, protože jejich onemocnění si zpravidla vyžaduje pravidelné kontrolní kolonoskopie, a je důležité, aby se vyšetření nebáli a přicházeli na ně včas.

Samostatnou kapitolou jsou pacienti vyššího věku, kteří mohou mít sníženou toleranci k nepříjemným podnětům, nebo naopak trpí různými komorbiditami, které je třeba při volbě způsobu sedace zohlednit. U starších pacientů je vždy nutné pečlivé předoperační vyšetření, aby se minimalizovalo riziko komplikací spojených s podáním celkové anestezie.

Narkóza je rovněž indikována u pacientů, u nichž se předpokládá delší nebo složitější výkon, například pokud je plánováno odstranění většího počtu polypů nebo provedení terapeutického zákroku přímo během kolonoskopie. Čím déle výkon trvá, tím více pacient profituje z plné anestezie, protože standardní sedace nemusí být po delší dobu dostatečně účinná.

Důležitou roli hraje také předchozí zkušenost pacienta s kolonoskopií. Pokud pacient absolvoval kolonoskopii bez narkózy a zákrok pro něj byl velmi nepříjemný nebo bolestivý, je zcela legitimní požádat při dalším vyšetření o celkovou anestezii. Lékař by měl tuto žádost brát vážně a společně s pacientem zvážit všechna pro a proti.

Naopak existují situace, kdy narkóza není vhodná. Patří sem například pacienti s závažnými srdečními nebo plicními onemocněními, u nichž by podání anestezie představovalo nepřiměřené riziko. Stejně tak není narkóza vhodná pro pacienty, kteří ji odmítají z osobních nebo náboženských důvodů, nebo pro ty, kteří nemohou zajistit doprovod domů, protože po narkóze není možné řídit motorové vozidlo ani samostatně cestovat veřejnou dopravou.

Celkově lze říci, že rozhodnutí o narkóze při kolonoskopii by mělo být vždy individuální a mělo by vycházet z otevřeného rozhovoru mezi pacientem a lékařem. Pacient by neměl mít pocit, že musí výkon snášet za každou cenu, a lékař by měl být schopen nabídnout takový přístup, který zajistí bezpečné a důkladné vyšetření při maximálním možném komfortu pacienta.

Příprava pacienta před kolonoskopií v narkóze

Každý pacient, který se chystá podstoupit kolonoskopii v narkóze, musí být řádně připraven, a to jak po fyzické, tak po psychické stránce. Příprava je klíčovým krokem celého procesu, protože bez ní by nebylo možné provést vyšetření bezpečně a s dostatečnou přesností. Lékař i zdravotnický personál věnují přípravě pacienta mimořádnou pozornost, neboť jakékoli zanedbání může vést ke komplikacím během zákroku nebo ke zkreslení výsledků vyšetření.

Základním předpokladem úspěšné kolonoskopie v narkóze je dokonalé vyčištění tlustého střeva. Pacient musí v době vyšetření mít střevo zcela prázdné, aby endoskopista mohl bez překážek sledovat sliznici a případně odhalit polypy, nádory nebo jiné patologické změny. Za tímto účelem je pacientovi předepsána speciální příprava, která začíná již několik dní před samotným zákrokem. Obvykle se doporučuje přejít na bezezbytkovou dietu, tedy stravu, která nezanechává v trávicím traktu zbytky. Pacient by se měl vyvarovat celozrnného pečiva, zeleniny s vysokým obsahem vlákniny, luštěnin, oříšků a semen. Naopak povoleny jsou bílé pečivo, vařené brambory, rýže, kuřecí maso nebo ryby.

Den před kolonoskopií je příprava ještě intenzivnější. Pacient zpravidla dostane od lékaře projímadlo ve formě roztoku, který je nutné vypít ve stanovených časových intervalech. Tento roztok způsobuje intenzivní průjem, díky kterému se střevo důkladně vyčistí. Množství tekutiny, které je třeba vypít, se pohybuje v rozmezí jednoho až čtyř litrů, v závislosti na konkrétním přípravku a doporučení gastroenterologa. Mnozí pacienti tuto část přípravy vnímají jako nejnáročnější, protože roztok může mít nepříjemnou chuť a velké množství tekutiny je obtížné vypít najednou. Přesto je nezbytné dodržet předepsané schéma, jinak hrozí, že střevo nebude dostatečně čisté a vyšetření bude nutné opakovat.

Důležitou součástí přípravy je také konzultace s anesteziologem, která probíhá ještě před samotným výkonem. Anesteziolog se pacienta podrobně vyptá na jeho zdravotní stav, užívané léky, alergie a předchozí zkušenosti s narkózou. Tato konzultace je naprosto zásadní, protože umožňuje individuálně nastavit typ a dávkování anestetik tak, aby byl zákrok pro pacienta co nejbezpečnější. Pacienti, kteří pravidelně užívají léky na ředění krve, jako je warfarin nebo nová antikoagulancia, musí tuto skutečnost lékaři bezpodmínečně sdělit, protože v některých případech je nutné tyto léky před výkonem vysadit nebo upravit jejich dávkování.

Před kolonoskopií v narkóze platí přísné pravidlo lačnění. Pacient nesmí jíst ani pít minimálně šest hodin před výkonem, v případě tuhé stravy je tato doba ještě delší. Příjem potravy nebo tekutin před narkózou by mohl způsobit zvracení během anestézie a vést k závažným komplikacím, jako je aspirace žaludečního obsahu do dýchacích cest. Proto je nezbytné toto pravidlo striktně dodržovat, i když se pacient cítí žíznivý nebo hladový.

Psychická příprava pacienta je stejně důležitá jako ta fyzická. Mnoho lidí pociťuje před kolonoskopií v narkóze úzkost a obavy, zejména pokud jde o jejich první zkušenost s celkovou anestézií. Zdravotnický personál by měl pacientovi poskytnout dostatek informací o průběhu zákroku, o tom, co ho čeká po probuzení z narkózy a jaká jsou případná rizika. Otevřená komunikace mezi pacientem a lékařem výrazně snižuje míru stresu a přispívá k celkově lepšímu průběhu vyšetření. Pacient by neměl váhat klást otázky a vyjadřovat své obavy, protože lékař i zdravotní sestry jsou připraveni mu poskytnout veškerou potřebnou podporu.

Průběh samotného vyšetření pod anestézií

Jakmile je pacient uložen na vyšetřovací stůl a anesteziolog dokončí veškeré přípravy, začíná samotný proces uvedení do narkózy. Intravenózně podaná anestetika začnou působit velmi rychle, zpravidla během několika vteřin, a pacient postupně ztrácí vědomí, aniž by si cokoliv uvědomoval. Celý přechod do stavu celkové anestézie je natolik plynulý, že většina pacientů ani nestihne zaregistrovat okamžik, kdy přestávají vnímat okolní dění. Anesteziolog po celou dobu sleduje vitální funkce, tedy srdeční frekvenci, krevní tlak, saturaci kyslíku v krvi a dechovou aktivitu, aby bylo zajištěno, že pacient zůstává v bezpečném a stabilním stavu.

Samotné zavedení kolonoskopu probíhá v okamžiku, kdy je pacient již plně v narkóze a nevnímá žádné podněty. Gastroenterolog, který vyšetření provádí, zavádí flexibilní hadičku kolonoskopu přes konečník do tlustého střeva. Tento přístroj je vybaven miniaturní kamerou na svém konci, která snímá obraz střevní sliznice a přenáší jej v reálném čase na monitor. Lékař tak může detailně prozkoumat celou délku tlustého střeva, od konečníku až po oblast, kde se tlusté střevo napojuje na tenké, tedy do oblasti ileocekálního přechodu. Vyšetření trvá obvykle mezi dvaceti a čtyřiceti minutami, v závislosti na tom, zda jsou při něm prováděny i terapeutické zákroky.

Během průchodu kolonoskopu je do střeva přiveden vzduch nebo oxid uhličitý, který střevo rozepne a umožní lékaři lepší přehlednost sliznice. Právě toto nafukování střeva bývá u pacientů bez narkózy zdrojem nepříjemného pocitu plnosti a tlaku, avšak při celkové anestézii pacient nic z toho nevnímá. Lékař postupuje opatrně a systematicky, přičemž kolonoskop otáčí a naklání tak, aby bylo možné prohlédnout i záhyby střevní stěny, kde by jinak mohly zůstat skryté patologické změny.

Pokud je při vyšetření nalezen polyp nebo jiná podezřelá tkáň, může lékař okamžitě přistoupit k jeho odstranění pomocí speciálních nástrojů zavedených skrze pracovní kanál kolonoskopu. Tento výkon se nazývá polypektomie a je jedním z nejdůležitějších preventivních opatření v oblasti onkologie tlustého střeva, protože odstraněním polypu se předchází jeho případné maligní přeměně. Odebraná tkáň je poté odeslána na histologické vyšetření, které přesně určí její charakter.

Po dokončení prohlídky celého střeva lékař kolonoskop pomalu vytahuje zpět, přičemž znovu kontroluje sliznici, aby nepřehlédl žádné změny. Tento zpětný průchod je stejně důležitý jako samotný postup vpřed, protože při vytahování přístroje je sliznice lépe přehledná a lékař může zachytit i drobné léze, které by jinak unikly pozornosti. Jakmile je kolonoskop zcela vyjmut, anesteziolog začíná s postupným ukončováním narkózy. Pacient se probouzí klidně a bez bolesti, přičemž celý průběh vyšetření si vůbec nepamatuje.

Bezprostředně po probuzení je pacient převezen na dospávací pokoj, kde je nadále monitorován a kde postupně nabývá plného vědomí a orientace. Celý zákrok je tak díky narkóze pro pacienta maximálně komfortní a zbavený jakéhokoliv strachu nebo nepříjemných vjemů, které by jinak mohly být s kolonoskopií spojeny.

Výhody kolonoskopie v narkóze pro pacienta

Kolonoskopie patří mezi nejdůležitější diagnostické metody v oblasti gastroenterologie a její provedení v narkóze přináší pacientům celou řadu zásadních výhod, které mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit nejen průběh samotného vyšetření, ale i celkový zážitek z tohoto zdravotnického zákroku. Mnoho lidí odkládá toto vyšetření právě z obavy z bolesti nebo nepříjemných pocitů, a právě proto se kolonoskopie v narkóze stala v posledních letech stále oblíbenější volbou.

Největší výhodou kolonoskopie prováděné v celkové anestezii je naprostá absence bolesti a nepříjemných pocitů během celého vyšetření. Pacient usne ještě před tím, než lékař zavede endoskop, a probudí se až po skončení zákroku, aniž by si cokoliv pamatoval. Tento aspekt je naprosto klíčový zejména pro osoby s nízkým prahem bolesti, s anatomicky komplikovaným průběhem tlustého střeva nebo pro ty, kteří mají za sebou předchozí nepříjemnou zkušenost s kolonoskopií bez anestezie.

Dalším zásadním benefitem je skutečnost, že pacient pod narkózou nespolupracuje nedobrovolně, tedy nepohybuje se a nesvaluje břišní svaly, což lékaři výrazně usnadňuje práci. Gastroenterolog může pracovat v klidu, soustředit se na detailní prohlídku sliznice střeva a případně provádět terapeutické výkony, jako je odstraňování polypů, aniž by byl rušen pohyby nebo reakcemi pacienta. To v konečném důsledku zvyšuje kvalitu vyšetření a snižuje riziko přehlédnutí patologických změn.

Psychologický komfort, který narkóza pacientovi poskytuje, nelze podceňovat. Samotná představa kolonoskopie vyvolává u mnoha lidí silnou úzkost a stres, přičemž právě tyto negativní emoce mohou vést k tomu, že lidé vyšetření opakovaně odkládají nebo se mu zcela vyhýbají. Kolonoskopie v narkóze tento problém elegantně řeší – pacient si leží, usne a probudí se s vědomím, že má vše za sebou. Psychická pohoda před výkonem i po něm je přitom součástí celkového léčebného procesu a přispívá k rychlejšímu zotavení.

Nezanedbatelná je rovněž skutečnost, že v narkóze lze provést výrazně důkladnější vyšetření. Lékař má dostatek času na pečlivé prozkoumání celého tlustého střeva včetně hůře přístupných oblastí, jako je například hepatální flexura nebo cékalní pól. Díky tomu je diagnostická přesnost vyšetření prováděného v anestezii obecně vyšší než u kolonoskopie bez anestezie, kde pacient může být neklidný nebo kde musí být výkon z důvodu bolesti předčasně ukončen.

Pacienti, kteří podstoupili kolonoskopii v narkóze, velmi často uvádějí, že by tuto variantu doporučili svým blízkým a že by ji sami zvolili i v budoucnu. Celý zákrok probíhá v bezpečném prostředí, pod dohledem zkušeného anesteziologa, který průběžně monitoruje vitální funkce pacienta, takže rizika jsou minimalizována na nejnižší možnou míru. Moderní anestetika používaná při tomto výkonu jsou krátkodobě působící, pacient se po výkonu rychle probouzí a po několika hodinách odpočinku může odejít domů v doprovodu blízké osoby.

Možná rizika a komplikace spojené s narkózou

Každý lékařský zákrok, při kterém je pacient uveden do stavu celkové nebo hluboké sedace, s sebou nese určitou míru rizika. Kolonoskopie prováděná v narkóze není výjimkou a je důležité, aby byl každý pacient před samotným výkonem důkladně informován o tom, co ho může čekat a jaké komplikace mohou v souvislosti s podáním anestetik nastat. Přestože moderní anesteziologie dosáhla v posledních desetiletích obrovského pokroku a celková bezpečnost těchto postupů je dnes mnohem vyšší než dříve, rizika spojena s narkózou nelze nikdy zcela vyloučit a každý pacient by k nim měl přistupovat s náležitou vážností.

Jedním z nejčastěji zmiňovaných rizik je alergická reakce na podaná anestetika nebo jiné látky používané při sedaci. Tyto reakce mohou mít různou intenzitu – od mírného kožního zarudnutí až po závažnou anafylaktickou reakci, která ohrožuje život pacienta. Anafylaktický šok je sice vzácný, ale představuje jednu z nejzávažnějších komplikací celé anestezie a vyžaduje okamžitý lékařský zásah. Právě proto je před každým výkonem nezbytné, aby pacient lékaře informoval o všech dosavadních alergiích, zejména na léky, a o veškeré předchozí zkušenosti s narkózou.

Dalším rizikem, které nelze přehlédnout, jsou problémy s dýcháním. Při hluboké sedaci nebo celkové narkóze může dojít k útlumu dýchacího centra, což vede ke zpomalení nebo dokonce krátkodobé zástavě dechu. Tento stav je samozřejmě monitorován anesteziologem po celou dobu výkonu, nicméně u pacientů s obezitou, spánkovou apnoí nebo chronickými plicními onemocněními je toto riziko výrazně vyšší. Takoví pacienti by měli být před výkonem pečlivě vyšetřeni a anesteziolog by měl být o jejich stavu podrobně informován.

Narkóza může rovněž způsobit výrazný pokles krevního tlaku, který je v odborné terminologii označován jako hypotenze. Náhlý pokles tlaku může být nebezpečný zejména pro pacienty s kardiovaskulárními onemocněními, jako jsou srdeční nedostatečnost, ischemická choroba srdeční nebo arytmie. V takových případech musí anesteziolog zvolit vhodný typ a dávkování sedativ tak, aby minimalizoval zátěž na srdce a oběhový systém. Přesto nelze zaručit, že k výkyvům krevního tlaku nedojde, a proto je nepřetržité monitorování životních funkcí během celého výkonu naprosto klíčové.

Velmi diskutovanou komplikací je také pooperační nevolnost a zvracení, které mohou pacienta trápit i několik hodin po probuzení z narkózy. Ačkoli se jedná o nepříjemný, ale zpravidla ne život ohrožující stav, může být pro některé pacienty velmi vyčerpávající. Moderní antiemetika dokáží tuto komplikaci výrazně zmírnit, přesto se vyskytuje poměrně často, zejména u žen, nekuřáků a osob s anamnézou kinetózy.

Existují také méně časté, ale závažnější komplikace, jako je aspirace žaludečního obsahu do dýchacích cest. K tomuto stavu může dojít v případě, že pacient před výkonem nedodržel pokyny ohledně lačnění. Aspirační pneumonie vzniklá tímto způsobem může mít velmi vážné následky a v krajních případech může vést až k respiračnímu selhání. Proto je dodržení lačnění před kolonoskopií v narkóze naprosto zásadní a nemělo by být podceňováno.

Zvláštní pozornost si zaslouží také takzvaná postoperační kognitivní dysfunkce, která se projevuje přechodným zhoršením paměti, soustředění a celkové mentální výkonnosti. Tento jev je pozorován zejména u starších pacientů a může přetrvávat od několika hodin až po několik dní. Ve vzácných případech může docházet i k delší kognitivní poruše, ačkoli přímá příčinná souvislost s narkózou je stále předmětem odborné diskuse.

Celkově lze říci, že rizika spojená s narkózou při kolonoskopii jsou reálná, ale při správném předoperačním vyšetření, pečlivém výběru anestetik a nepřetržitém monitorování pacienta jsou minimalizována na přijatelnou míru. Klíčem k bezpečnému průběhu výkonu je otevřená komunikace mezi pacientem a zdravotnickým týmem, pečlivé dodržování všech předoperačních pokynů a svěření se do rukou zkušeného anesteziologa, který dokáže individuálně posoudit zdravotní stav každého pacienta a přizpůsobit tomu celý postup sedace.

Doba zotavení po zákroku v narkóze

Po kolonoskopii prováděné v narkóze je doba zotavení jedním z nejdůležitějších aspektů celého procesu, kterému je třeba věnovat náležitou pozornost. Zatímco samotný výkon trvá obvykle mezi třiceti minutami a hodinou, fáze probouzení a následného zotavení může trvat podstatně déle a vyžaduje trpělivost jak ze strany pacienta, tak jeho blízkých.

Kolonoskopie v narkóze vs. Kolonoskopie bez narkózy – Srovnání

Parametr	Kolonoskopie v narkóze	Kolonoskopie bez narkózy
Typ sedace	Celková anestezie nebo hluboká sedace (propofol)	Bez sedace nebo mírná analgezie
Bolestivost zákroku	Žádná – pacient je v bezvědomí	Mírná až střední bolest nebo nepohodlí
Délka zákroku	20–45 minut	15–30 minut
Doba rekonvalescence	2–4 hodiny (po probuzení z narkózy)	30–60 minut
Přítomnost anesteziologa	Ano – povinná	Ne – není nutná
Riziko komplikací ze sedace	Vyšší (alergická reakce, pokles tlaku, dechové potíže)	Minimální
Spolupráce pacienta	Není vyžadována	Vyžadována (poloha, dýchání)
Vhodnost pro úzkostné pacienty	Velmi vhodná	Méně vhodná
Cena zákroku (orientační)	5 000–12 000 Kč (včetně anestezie)	2 000–5 000 Kč
Hrazení zdravotní pojišťovnou (ČR)	Částečně nebo plně při indikaci lékařem	Plně hrazeno při indikaci lékařem
Nutnost doprovodu domů	Ano – povinně	Doporučeno, ale ne vždy nutné
Kvalita vyšetření střeva	Velmi vysoká – pacient se nehýbe	Vysoká – závisí na spolupráci pacienta
Věkové omezení	Opatrnost u starších pacientů nad 75 let	Vhodná pro všechny věkové skupiny
Nejčastěji používané léky	Propofol, midazolam, fentanyl	Buscopan, případně žádné

Bezprostředně po ukončení kolonoskopie je pacient převezen na tzv. dospávací pokoj, kde pod dohledem zdravotnického personálu postupně nabývá plného vědomí. Tento proces probouzení z celkové anestezie trvá zpravidla mezi třiceti minutami a dvěma hodinami, přičemž délka závisí na mnoha faktorech, jako je věk pacienta, jeho celkový zdravotní stav, použitý typ anestetika a individuální reakce organismu na podané látky. Někteří pacienti se probouzejí poměrně rychle a cítí se relativně svěže, jiní naopak prožívají delší fázi ospalosti a dezorientace.

Během prvních hodin po výkonu je zcela běžné, že pacient pociťuje mírnou nevolnost, závratě, bolesti hlavy nebo pocit zmatenosti. Tyto příznaky jsou přirozenou reakcí organismu na podaná anestetika a obvykle samy odezní během několika hodin. Zdravotnický personál sleduje základní životní funkce a zajišťuje, aby byl pacient v bezpečí a komfortní situaci.

Jedním z klíčových pravidel po kolonoskopii v narkóze je absolutní zákaz řízení motorových vozidel po dobu nejméně čtyřiadvaceti hodin. Zbytky anestetik v organismu totiž zpomalují reflexy, narušují koncentraci a celkové vnímání, což by mohlo mít fatální následky v silničním provozu. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby si pacient zajistil doprovod, který ho po propuštění z nemocnice bezpečně odveze domů.

Po návratu domů je doporučeno zachovat klid a vyhýbat se fyzicky náročným aktivitám po dobu alespoň čtyřiadvaceti až osmačtyřiceti hodin. Odpočinek je v tomto období naprosto zásadní, protože tělo potřebuje čas na vyloučení zbývajících anestetik a regeneraci po samotném endoskopickém výkonu. Lehká procházka je přijatelná, avšak sport, zvedání těžkých předmětů nebo intenzivní fyzická práce jsou v prvních dnech nevhodné.

Co se týče stravy, je vhodné začít lehkými a snadno stravitelnými pokrmy. Tučná, těžká nebo kořeněná jídla mohou v kombinaci s přetrvávající citlivostí střev způsobit nepříjemné zažívací potíže. Doporučuje se konzumovat například polévky, vařenou zeleninu, rýži nebo jogurty. Příjem tekutin je velmi důležitý, přičemž alkohol je v prvních čtyřiadvaceti hodinách přísně zakázán, neboť by mohl nebezpečně zesílit účinky zbývajících anestetik v organismu.

Bolesti břicha nebo pocit nafouklosti jsou po kolonoskopii poměrně běžné a vznikají v důsledku vzduchu nebo oxidu uhličitého, který byl během výkonu vháněn do střeva za účelem lepší viditelnosti. Tyto potíže obvykle odezní samy v průběhu několika hodin, přičemž pohyb a chůze mohou pomoci urychlit odchod plynů.

Celková doba plného zotavení se u většiny pacientů pohybuje mezi jedním a třemi dny, po nichž se mohou vrátit ke svým běžným každodenním aktivitám. Pokud však pacient pociťuje silné bolesti břicha, krvácení z konečníku, vysokou horečku nebo přetrvávající nevolnost i po uplynutí tohoto období, je nezbytné okamžitě kontaktovat lékaře, protože tyto příznaky mohou signalizovat komplikace, které vyžadují odbornou péči.

Kdy hradí pojišťovna kolonoskopii v narkóze

Kolonoskopie patří mezi nejdůležitější preventivní vyšetření, která mohou zachránit život. Přesto ji mnoho lidí odkládá právě kvůli obavám z bolesti nebo nepříjemných pocitů. Možnost podstoupit tento zákrok v narkóze, tedy v celkovém uspání nebo v takzvaném twilight sleep, kdy pacient sice není zcela v bezvědomí, ale je hluboce sedovaný, představuje pro mnoho lidí zásadní úlevu. Otázka, která ale trápí velkou část pacientů, zní jasně – za jakých okolností tuto variantu proplatí zdravotní pojišťovna?

Základní pravidlo je poměrně jednoznačné. Standardní kolonoskopie bez narkózy je hrazena ze zdravotního pojištění v rámci preventivních prohlídek a diagnostických vyšetření. Narkóza jako taková však není automaticky součástí tohoto výkonu, a proto její úhrada závisí na konkrétní zdravotní indikaci pacienta. Pokud lékař – gastroenterolog nebo anesteziolog – zaznamená do zdravotnické dokumentace, že narkóza je medicínsky nezbytná, pojišťovna by ji měla uhradit. Pokud si ji pacient přeje pouze z komfortních důvodů, hradí si ji zpravidla sám.

Mezi nejčastější zdravotní důvody, pro které pojišťovna narkózu při kolonoskopii proplácí, patří například výrazná úzkostná porucha nebo psychická labilita pacienta, která by průběh vyšetření zásadně komplikovala. Dále sem patří předchozí neúspěšný pokus o kolonoskopii bez narkózy, kdy nebylo možné vyšetření dokončit z důvodu silné bolestivosti nebo anatomické obtížnosti. Svou roli hraje také přítomnost závažných onemocnění, jako jsou zánětlivá střevní onemocnění, Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, při nichž je sliznice střeva natolik citlivá, že by standardní postup byl pro pacienta nepřiměřeně bolestivý.

Důležitou roli hraje rovněž věk a celkový zdravotní stav pacienta. U starších nebo polymorbidních pacientů, kteří trpí více chronickými onemocněními najednou, může být narkóza indikována jako bezpečnější varianta, která snižuje riziko komplikací způsobených stresovou reakcí organismu. Rozhodnutí o tom, zda je narkóza medicínsky opodstatněná, přísluší vždy ošetřujícímu lékaři, nikoliv samotnému pacientovi.

Prakticky vzato to funguje tak, že pacient přijde na předoperační vyšetření nebo konzultaci, kde lékař posoudí jeho zdravotní stav a rozhodne, zda je narkóza nutná. Toto rozhodnutí musí být řádně zdokumentováno ve zdravotnické dokumentaci, protože pojišťovna může při kontrole požadovat odůvodnění výkonu. Bez tohoto záznamu hrozí, že pojišťovna úhradu odmítne nebo ji zpětně zamítne.

Situace se může lišit také podle konkrétní zdravotní pojišťovny. Některé pojišťovny mají v rámci svých doplňkových programů nebo bonusových schémat nastaveny příspěvky i na komfortní narkózu, tedy tu, která není čistě medicínsky nezbytná, ale pacient o ni požádá. Výše takového příspěvku se pohybuje řádově ve stovkách korun a zpravidla nepokryje celkové náklady na anestezii, které mohou dosáhnout i několika tisíc korun. Proto je vždy vhodné předem kontaktovat svou pojišťovnu a zjistit, co přesně a za jakých podmínek hradí.

Neméně důležité je také to, kde kolonoskopii podstupujete. Smluvní zdravotnická zařízení pojišťovny mají jiné podmínky než nesmluvní soukromé kliniky. V nesmluvním zařízení pacient obvykle platí vše sám a teprve zpětně žádá pojišťovnu o refundaci části nákladů, přičemž pojišťovna proplatí jen tolik, kolik by uhradila smluvnímu poskytovateli za stejný výkon. Rozdíl pak jde z kapsy pacienta.

Celkově lze říci, že klíčem k úhradě narkózy při kolonoskopii je správná a podložená lékařská indikace. Pacienti by se neměli bát o narkózu požádat, pokud mají k tomu zdravotní důvody, a zároveň by měli být připraveni na to, že v případě čistě komfortní volby budou muset část nebo celou cenu uhradit sami. Transparentní komunikace s lékařem a pojišťovnou je v tomto případě naprosto zásadní.

Jak si vybrat správné zdravotnické zařízení

Výběr správného zdravotnického zařízení pro kolonoskopii v narkóze je rozhodnutí, které by nikdo neměl podceňovat. Jde o výkon, při kterém budete po dobu celého zákroku v bezvědomí, a proto je naprosto zásadní, aby celý tým, který se o vás stará, byl zkušený, spolehlivý a pracoval v prostředí vybaveném moderní technikou. Nestačí si vybrat první kliniku, která se objeví ve výsledcích vyhledávání, nebo tu, která nabídne nejnižší cenu.

Prvním krokem by mělo být zjistit, zda má dané zdravotnické zařízení akreditaci od příslušných orgánů. V České republice uděluje akreditaci Spojená akreditační komise, a právě toto osvědčení je jedním z nejdůležitějších ukazatelů kvality péče. Akreditovaná pracoviště procházejí pravidelnými kontrolami, musí splňovat přísné standardy a jejich personál je průběžně vzděláván. Pokud klinika nebo nemocnice tuto akreditaci nemá, je to signál, který by vás měl přimět k zamyšlení.

Dalším důležitým faktorem je zkušenost gastroenterologického a anesteziologického týmu. Kolonoskopie v narkóze není jednoduchý výkon — vyžaduje součinnost minimálně dvou specialistů. Gastroenterolog provádí samotné vyšetření, zatímco anesteziolog nebo anesteziologická sestra sledují vaše životní funkce po celou dobu sedace. Ptejte se, kolik podobných výkonů tým ročně provede, jaká je jejich úspěšnost a jak zvládají případné komplikace. Zkušený tým by vám na tyto otázky měl odpovědět bez váhání a bez pocitu, že se ptáte na něco nevhodného.

Technické vybavení pracoviště hraje rovněž zásadní roli. Moderní endoskopická centra disponují přístroji s vysokým rozlišením, které umožňují odhalit i velmi malé léze nebo polypy, jež by starší technika přehlédla. Zároveň by mělo být pracoviště vybaveno pro zvládání nouzových situací — například pro případ alergické reakce na anestetikum nebo jiné neočekávané komplikace. Přítomnost resuscitačního vybavení a jasně nastavených protokolů pro krizové situace je naprostou samozřejmostí v každém seriózním zařízení.

Nezanedbávejte ani první kontakt se zdravotnickým personálem. Způsob, jakým s vámi komunikují ještě před samotným výkonem, mnohé napovídá. Seriózní pracoviště vám nabídne podrobnou předoperační konzultaci, vysvětlí průběh celého výkonu, zodpoví vaše otázky a informuje vás o rizicích i o tom, jak se na výkon správně připravit. Pokud máte pocit, že personál spěchá, odbývá vás nebo vám nedává prostor pro dotazy, zvažte návštěvu jiného zařízení.

Reference od ostatních pacientů jsou dalším cenným zdrojem informací. Recenze na internetu mohou být zavádějící, ale osobní doporučení od přátel nebo rodiny, kteří mají s daným zařízením přímou zkušenost, bývají mnohem spolehlivější. Stejně tak může být užitečné zeptat se svého praktického lékaře nebo internisty, kam sám doporučuje pacienty na kolonoskopii v narkóze posílat.

Dostupnost zařízení a návazná péče po výkonu jsou aspekty, na které se často zapomíná. Po kolonoskopii v narkóze budete potřebovat čas na zotavení a nebudete schopni řídit auto ani vykonávat náročné činnosti. Ideální je, pokud je pracoviště dostupné veřejnou dopravou nebo máte možnost, aby vás někdo vyzvedl. Zároveň je důležité vědět, na koho se obrátit v případě potíží po výkonu — zda má zařízení k dispozici telefonní linku nebo pohotovostní kontakt pro pacienty.

Cena by nikdy neměla být jediným nebo hlavním kritériem výběru. Levnější zařízení nemusí nutně znamenat horší péči, ale výrazně podprůměrná cena by vás měla přimět k tomu, abyste se zeptali, na čem se šetří. Kvalitní anesteziologická péče, moderní vybavení a zkušený tým mají svou hodnotu, a ta se v ceně výkonu logicky odráží.

Když lékař prozkoumává to, co my sami nikdy nevidíme, a my přitom klidně spíme, je to snad nejlepší metafora moderní medicíny – důvěra překonává strach a věda překonává bolest.

Radovan Hübsch

Doporučení lékařů a nejčastější otázky pacientů

Lékaři se v posledních letech stále více přiklánějí k tomu, aby pacientům doporučovali kolonoskopii prováděnou v celkové anestezii, a to zejména u těch jedinců, kteří mají zvýšený práh citlivosti na bolest nebo trpí výraznou úzkostí z lékařských výkonů. Kolonoskopie v narkóze představuje pro mnoho pacientů výrazně komfortnější zážitek, přičemž výsledky vyšetření jsou naprosto srovnatelné s klasicky prováděnou kolonoskopií bez celkového uspání. Gastroenterologové zdůrazňují, že samotná kvalita vyšetření se nezhoršuje, naopak v některých případech může být lepší, protože pacient leží klidně a lékař má dostatek prostoru pro precizní prohlídku celého tlustého střeva.

Jednou z nejčastějších otázek, které pacienti svým lékařům kladou, je ta, zda je narkóza při kolonoskopii vůbec bezpečná. Odpověď odborníků je jednoznačná – při správném předanestetickém vyšetření a dodržení všech bezpečnostních protokolů je riziko komplikací spojených s anestezií mimořádně nízké. Anesteziolog před výkonem vždy pečlivě zhodnotí celkový zdravotní stav pacienta, přičemž bere v úvahu jeho věk, hmotnost, přidružená onemocnění i případné alergie na léky. Teprve na základě tohoto komplexního posouzení je rozhodnuto o nejvhodnějším způsobu anesteze.

Pacienti se také velmi často ptají na to, jak se mají na výkon připravit. Příprava na kolonoskopii v narkóze se v zásadě příliš neliší od přípravy na standardní kolonoskopii, avšak obsahuje několik specifických kroků navíc. Pacient nesmí jíst ani pít minimálně šest hodin před výkonem, aby bylo minimalizováno riziko aspirace žaludečního obsahu během anesteze. Střevo musí být dokonale vyprázdněno pomocí speciálních projímadel, která lékař předepíše předem. Dodržení těchto pokynů je naprosto zásadní a jejich zanedbání může vést k odložení nebo dokonce zrušení výkonu.

Dalším tématem, které pacienty zajímá, je délka samotného výkonu a doba rekonvalescence po probuzení. Samotná kolonoskopie trvá zpravidla mezi dvaceti a čtyřiceti minutami, přičemž čas strávený na dospávacím pokoji se pohybuje od třiceti minut do přibližně jedné hodiny. Po probuzení z narkózy může pacient pociťovat mírnou zmatenost, ospalost nebo nevolnost, tyto příznaky však během krátké doby odeznívají. Lékaři důrazně upozorňují, že pacient nesmí po výkonu řídit motorové vozidlo ani obsluhovat těžké stroje, a to minimálně po dobu čtyřiadvaceti hodin od podání anestetik. Je proto nezbytné, aby si pacient zajistil doprovod domů.

Mnoho lidí se také obává, zda po kolonoskopii v narkóze budou moci normálně jíst a pít. Lékaři doporučují začít opatrně, nejprve s tekutinami, a teprve postupně přecházet na lehkou stravu. Silné koření, tučná jídla a alkohol by měly být v prvních dnech po výkonu vyloučeny. Pokud byl během kolonoskopie odstraněn polyp nebo byl proveden jiný terapeutický zákrok, mohou být dietní omezení přísnější a lékař pacienta o nich podrobně informuje.

Otázka bolestivosti po výkonu patří rovněž mezi ty nejčastěji pokládané. Většina pacientů po kolonoskopii v narkóze nepociťuje žádnou výraznou bolest, mohou se však objevit mírné křeče v břiše způsobené vzduchem, který byl do střeva během vyšetření vpuštěn. Tyto obtíže jsou dočasné a obvykle během několika hodin samy odezní. V případě, že bolest přetrvává nebo se zhoršuje, je nutné neprodleně kontaktovat lékaře, protože může jít o příznak vzácné, avšak závažné komplikace.

Gastroenterologové také pacientům připomínají, že pravidelné preventivní kolonoskopie jsou klíčovým nástrojem v boji proti rakovině tlustého střeva, která patří mezi nejčastější onkologická onemocnění. Strach z výkonu by neměl být důvodem k jeho odkládání, protože právě díky včasnému záchytu prekancerózních lézí lze předejít rozvoji závažného onemocnění. Pokud pacientovi pomůže k překonání strachu možnost podstoupit kolonoskopii v narkóze, pak je tato volba plně opodstatněná a lékaři ji bez váhání doporučují.